Elektronická podatelna PDF Tisk Email

 

Elektronická podatelna

 

Úřední hodiny podatelny Nejvyššího státního zastupitelství

 

Pondělí          7.30–16.00 hodin

Úterý              7.30–16.00 hodin

Středa            7.30–17.00 hodin

Čtvrtek           7.30–16.00 hodin

Pátek             7.30–15.00 hodin

 

 

Dotazy týkající se provozu elektronické podatelny

 

lze podávat:

 

-        e-mailem na adresu elektronické podatelny

-        písemně na poštovní adresu Nejvyššího státního zastupitelství

-        telefonicky na čísle 542 512 111

 

Seznam oprávněných zaměstnanců, kterým byl vydán kvalifikovaný certifikát

 

-        Hana Maloňová – pracovnice podatelny

-        Šárka Paulíčková – pracovnice podatelny

-        Marcela Šárková – pracovnice podatelny

 

Elektronická podatelna je určena pro příjem všech datových zpráv, přijímá rovněž datové zprávy s uznávaným elektronickým podpisem (tj. zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem).

 

Prostřednictvím elektronických datových zpráv a do nich vložených dokumentů je možné zasílat státnímu zastupitelství podání v elektronické podobě a jejich přílohy. Datové zprávy lze státnímu zastupitelství zasílat e-mailem nebo prostřednictvím datových schránek. Podání v elektronické podobě a jejich přílohy je možné státnímu zastupitelství zasílat 24 hodin denně. Jejich zpracování probíhá pouze v úředních hodinách podatelny.

 

 

Elektronická podatelna Nejvyššího státního zastupitelství přijímá podání v elektronické podobě zaslaná

 

1)    na e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

Tato elektronická adresa je určena pro příjem elektronických datových zpráv zaslaných státnímu zastupitelství elektronicky e-mailem.

 

E-mailové adresy zaměstnanců Nejvyššího státního zastupitelství nejsou určeny pro příjem podání určených Nejvyššímu státnímu zastupitelství, takovou adresou je elektronická adresa podatelny: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

 

Technické parametry přijímaných datových zpráv a potvrzení doručení datových zpráv na tuto elektronickou adresu podléhají režimu elektronické podatelny.

 

 

2)    Prostřednictvím datové schránky

 

ID datové schránky Nejvyššího státního zastupitelství: 5smaetu

 

Doručování podání v elektronické podobě prostřednictvím datových schránek se řídí zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Bližší informace o datových schránkách včetně jejich seznamu lze nalézt na internetových stránkách www.datoveschranky.info.

 

 

Kontaktní údaje pro přijímání datových zpráv na technických nosičích

 

Elektronická podání jsou přijímána rovněž na technických nosičích, které lze doručit v úředních hodinách na podatelnu:

 

Nejvyšší státní zastupitelství

Jezuitská 4

660 55 Brno

 

Není-li s podatelem dohodnuto jinak, přijatý přenosný technický nosič dat se podateli nevrací. Nosič dat lze doručit do podatelny Nejvyššího státního zastupitelství v úředních hodinách. Na jednom nosiči dat smí být pouze jedno podání a jeho přílohy.

 

 

Technické parametry datových zpráv a technických nosičů

 

Elektronická podatelna přijímá podání ve formátu:

 

*.xlsx, *.xls, *.docx, *.doc, *.ppt, *.pptx, *.rtf, *.pdf, *.txt, *.jpg, *.fo, *.zfo, *.zip, *.rar

 

Státní zastupitelství dále přijímá statické obrazové, dynamické obrazové a zvukové dokumenty doručené na elektronickou adresu podatelny (e-mailovou schránku podatelny) nebo prostřednictvím datové schránky v datových formátech dokumentů PNG, TIF, TIFF, JPEG, JFIF, MPEG-2, MPEG-1, GIF, MP2, MP3 a WAV.

 

Dokumenty zaslané státnímu zastupitelství v jiném než povoleném formátu se v souladu s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů považují za nedodané. Státní zastupitelství dokument dále nezpracovává a nepřihlíží k němu. O tomto bude podatel vyrozuměn.

 


Technické parametry technických nosičů, na nichž lze předávat datové zprávy:

 

-        CD, příp. DVD médium,

-        USB flash disk.

 

 

Technické podmínky pro příjem podání v elektronické podobě

 

Maximální celková velikost datové zprávy (e-mail nebo datová schránka) včetně vložených dokumentů je shodně 20 MB. Překročí-li datová zpráva včetně vložených dokumentů maximální povolenou velikost, nebude datová zpráva státnímu zastupitelství doručena.

 

Pokud obsahuje datová zpráva nebo dokument počítačový program, který je způsobilý přivodit škodu na informačním systému státního zastupitelství, považuje se takové elektronické podání v souladu s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů za nedodané a státní zastupitelství je dále nezpracovává a nepřihlíží k němu. O tomto bude podatel vyrozuměn.

 

Poškozené dokumenty, které nelze zobrazit uživatelsky vnímatelným způsobem a nelze zjistit, jaké obsahují podání, se považují v souladu s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů za nedodané a státní zastupitelství je dále nezpracovává a nepřihlíží k nim. O tomto bude podatel vyrozuměn.

 

Zaslání šifrované datové zprávy nebo dokumentu je třeba předem domluvit a současně zaslat klíč k rozšifrování. V opačném případě bude toto podání v elektronické podobě, které nelze zobrazit uživatelsky vnímatelným způsobem, považováno v souladu s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů za nedodané a státní zastupitelství je dále nezpracovává a nepřihlíží k němu. O tomto bude podatel vyrozuměn.

 

 

Podepisování datových zpráv a dokumentů

 

Elektronicky učiněné podání Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které souvisí s výkonem jeho působnosti, musí být v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podepsáno uznávaným elektronickým podpisem.

 

Uznávaným elektronickým podpisem se podle § 6 odst. 2 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

 

Na podání podepsaná pouhým zaručeným elektronickým podpisem či podpisem založeným na komerčním certifikátu bude pohlíženo jako na nepodepsané. Stejně tak bude nahlíženo na podání opatřená uznávanou elektronickou značkou, která uznávaný elektronický podpis nenahrazuje.

 

V případě podání zaslaného státnímu zastupitelství e-mailem, kdy je podání v elektronické podobě obsaženo v přiloženém dokumentu, je nutno podepsat uznávaným elektronickým podpisem dokument obsahující toto podání, nikoliv pouze tělo e-mailu.

 

 

Pravidla potvrzování doručení datových zpráv

 

Doručení elektronicky podepsané datové zprávy zaslané e-mailem na elektronickou podatelnu se odesilateli potvrzuje zasláním datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem oprávněného zaměstnance podatelny.

 

V případě datové zprávy zaslané prostřednictvím datových schránek nahrazuje tuto zprávu doručenka, kterou generuje informační systém datových schránek.

 

Vzor e-mailu, kterým se doručení potvrzuje:

 

Předmět e-mailu: Potvrzení o doručení podání s běžným číslem <běžné číslo podání / ročník>.

 

Vaše podání ve věci "<předmět>" s evidenčním číslem <evidenční číslo podání> a s běžným číslem <běžné číslo podání / ročník> bylo doručeno dne <datum doručení ve formátu dd.mm.yyyy hh24:mi:ss>.

Bylo podáno elektronicky <typ podání>.

Počet zaslaných příloh: <počet příloh>.

 

Následně bude provedena kontrola datové zprávy ve smyslu vyhlášky 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

 

<organizace>


Tato datová zpráva byla automaticky vygenerována elektronickou podatelnou organizace. Prosím neodpovídejte na tuto zprávu formou Odpovědět ve Vašem poštovním klientovi. V případě problémů nebo dotazů se obracejte vždy na organizaci, která tuto zprávu vygenerovala.

 

 

Seznam právních předpisů, podle kterých je možné vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství činit právní úkony v elektronické podobě a náležitosti těchto úkonů, zejména náležitosti týkající se použití uznávaného elektronického podpisu

 

 

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů

 

Podle ustanovení § 16a odst. 1 zákona o státním zastupitelství se podání posuzuje podle jeho obsahu; lze je učinit též prostředky elektronické pošty. Z podání musí být patrno, kdo je podává, v jaké věci, jaké jsou jeho důvody a čeho se ten, kdo je učinil, po Nejvyšším státním zastupitelství domáhá. Nemá-li podání některou z uvedených náležitostí a není-li ani po upozornění ve stanovené lhůtě tím, kdo podání učinil, doplněno, Nejvyšší státní zastupitelství je bez opatření založí. Anonymní podání se přešetřují jen tehdy, pokud obsahují dostatečné údaje pro to, aby jejich obsah bylo možno prověřit; jinak se podání bez opatření založí. Shora uvedené se netýká podání činěných státnímu zastupitelství podle zvláštního právního předpisu, např. trestního řádu.

 

Ve smyslu výše citovaného ustanovení § 16a zákona o státním zastupitelství lze u Nejvyššího státního zastupitelství činit následující druhy podání:

 

 

-    podnět k podání žaloby podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního

 

–    podnět k výkonu dohledu nad činností Vrchního státního zastupitelství v Praze a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (§ 12c až § 12e zákona o státním zastupitelství, § 1 a § 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.)

 

–    podnět k podání návrhu podle § 42 zákona o státním zastupitelství

 

 

Z každého podání přitom podle platné právní úpravy musí být zřejmé, kdo je podává, tedy identifikace podatele, a to u fyzické osoby alespoň v rozsahu jména, příjmení, bydliště, přičemž takové podání musí být opatřeno vlastnoručním podpisem. Pokud je podání učiněno v elektronické podobě, může vlastnoruční podpis nahradit toliko uznávaný elektronický podpis podle § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, popř. okolnost, že je podání činěno prostřednictvím datové schránky (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů).

 

Nápravu shora uvedeného nedostatku podání lze učinit některým z následujících způsobů:

 

1)    zasláním podání znovu v písemné podobě s uvedením jména, příjmení a bydliště a s vlastnoručním podpisem,

 

2)    zasláním podání znovu v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem,

 

3)    zasláním podání znovu prostřednictvím datové schránky.

 

Jestliže zaslané podání bude doplněno některým z výše uvedených způsobů, bude ten, kdo podání učinil, o vyřízení podání vyrozuměn.

 

 

Stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství (§ 16b zákona o státním zastupitelství)

 

Každý je oprávněn podat stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství. Podání, jež je takovou stížností, se posuzuje podle obsahu; lze je učinit též prostředky elektronické pošty (§ 16a odst. 1 zákona o státním zastupitelství).

 

Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. K vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce, který je nadřízen státnímu zástupci, proti němuž stížnost směřuje; je též příslušný k vyřízení stížnosti směřující proti zaměstnanci státního zastupitelství, v jehož čele stojí. K vyřízení stížnosti směřující proti nejvyššímu státnímu zástupci je příslušný ministr spravedlnosti.

 

 

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) a vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů

 

 

Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona (§ 466 trestního řádu, § 59 odst. 1 a 2 trestního řádu, § 31 a § 32 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.)

 

Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno. Podnět se může týkat i nezákonnosti postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno (§ 31 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

 

Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.

 

Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona je podáním, jež se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit též v elektronické podobě. Státní zastupitelství prošetřuje podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni.

 

 

Trestní oznámení (§ 59 odst. 1–4, § 158 odst. 2 trestního řádu)

 

Trestní oznámení je podáním, jež se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit též v elektronické podobě.

 

Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění.

 

 

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

 

 

Žádost o poskytnutí informace představuje podání fyzické nebo právnické osoby, která žádá o informaci vztahující se k výkonu působnosti Nejvyššího státního zastupitelství.

 

Informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, lze získat na základě ústní nebo písemné žádosti. Informace jsou poskytovány bezplatně, v případech uvedených v přiloženém sazebníku je však požadována úhrada nákladů podle § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

Ze žádosti musí být zřejmé, že je určena Nejvyššímu státnímu zastupitelství a že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, dále musí být uvedeno, kdo žádost podává. Podává-li žádost fyzická osoba, uvede v písemné žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Je-li písemná žádost podávána právnickou osobou, uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla.

 

Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Pokud je žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny Nejvyššího státního zastupitelství.

 

Není-li ze žádosti zřejmé, kterému povinnému subjektu (§ 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím) je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace, není žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Stejně tak není žádostí podle tohoto zákona elektronicky zaslaná žádost, která nebyla podána prostřednictvím elektronické podatelny Nejvyššího státního zastupitelství.

 

 

Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

Petice

 

I na Nejvyšší státní zastupitelství má každý právo sám nebo společně s jinými se obracet se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do jeho působnosti.

 

Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

 

Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

 

Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

 

 

Opravné prostředky

 

Stížnost proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vydaného v I. stupni v trestní věci se podává u Nejvyššího státního zastupitelství, a to do 3 dnů od oznámení usnesení (§ 143 odst. 1 trestního řádu). Oznámením se zde rozumí zpravidla doručení opisu usnesení. Stížnost lze podat též v elektronické podobě (§ 59 odst. 1 trestního řádu). Zákon nepožaduje žádné obsahové nebo formální náležitosti stížnosti, přičemž se každé podání posuzuje podle svého obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno. Stížnost nemusí být ani odůvodněna. Musí však z ní být zřejmé alespoň to, kdo ji podává a proti kterému rozhodnutí směřuje. Stížnost lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. O stížnosti rozhoduje nejvyšší státní zástupce.

 

 

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace

 

Z důvodů stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím (§ 16a odst. 1) může žadatel podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Důvodem stížnosti mohou být zejména tyto skutečnosti:

 

a)    žadateli nebyla poskytnuta zveřejněná informace, přestože na jejím přímém poskytnutí trval, a nejsou splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím,

 

b)    po uplynutí zákonné lhůty k poskytnutí informace nebyla informace poskytnuta, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

 

c)    informace byla poskytnuta jen částečně, aniž by o zbytku žádosti bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

 

d)    žadatel nesouhlasí s výší úhrady nákladů na poskytnutí informace, která mu byla sdělena.

 

Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji hned vyřídit, sepíše o ní pověřený zaměstnanec Nejvyššího státního zastupitelství záznam.

 


Stížnost se podává u Nejvyššího státního zastupitelství, a to

 

a)    jde-li o důvod stížnosti uvedený výše pod písmeny a) a d), do 30 dnů ode dne, kdy bylo žadateli doručeno sdělení, jež je důvodem stížnosti,

 

b)    jde-li o důvod stížnosti uvedený výše pod písmeny b) a c), do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.

 

S ohledem na znění § 20 odst. 4 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím se na podání stížnosti § 37 správního řádu nevztahuje a stížnost lze podat za shodných podmínek jako žádost o poskytnutí informací. Je-li stížnost podána elektronicky, pak může být podána i bez uznávaného elektronického podpisu.

 

Nejvyšší státní zastupitelství může podané stížnosti samo vyhovět. Neučiní-li tak, předloží stížnost s příslušným spisem do 7 dnů od jejího doručení nejvyššímu státnímu zástupci, který o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

 

 

Odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace

 

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u Nejvyššího státního zastupitelství a rozhoduje o něm nejvyšší státní zástupce.

 

Podle § 20 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že pro odvolací řízení platí ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dle správního řádu musí mít odvolání náležitosti podle § 82 odst. 2 citovaného zákona a musí být podáno v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu.

 

Odvolání musí tedy mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

 

Odvolání je možno učinit písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Podání učiněné jiným způsobem, např. elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu, musí být do 5 dnů potvrzeno nebo doplněno (např. zasláním originálu odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence), jinak se k němu nepřihlíží.

 
© 2012 by Háka Software