Práva a postavení obviněného Tisk

 

Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení. Trestní řád označuje tuto osobu několika pojmy (podle stadia řízení a jejího postavení).

 

Podezřelý – je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

 

Obviněný – je ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání.

 

Obžalovaný – po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.

 

Odsouzený – je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, nebo pravomocný trestní příkaz.

 

  

Obviněný má zejména právo

- na stíhání zákonným způsobem v souladu s trestním řádem

- uplatnit všechny zákonné prostředky a způsoby obhajoby

- zvolit si obhájce

- podávat opravné prostředky

- činit důkazní návrhy.

 

 

V rámci uplatnění práva na obhajobu přiznává trestní řád obviněnému řadu oprávnění.

 

Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. O tomto právu musí být poučen. Právo odmítnout výpověď může obviněný uplatnit v kterékoli fázi trestního stíhání.

 

Nejpozději na počátku prvního výslechu musí policejní orgán doručit obviněnému opis usnesení o zahájení trestního stíhání. Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. Má možnost podrobně se vyjádřit k obvinění, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich důkazy. Obviněnému může být dovoleno, aby dříve než dá odpověď, nahlédl do písemných poznámek, které musí na požádání vyslýchajícího předložit k nahlédnutí. Právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k obhajobě může obviněný uplatňovat kdykoli v průběhu řízení a orgány činné v trestním řízení mají povinnost obviněného na toto právo upozornit.

 

Po skončení vyšetřování mu musí být umožněno seznámit se s výsledky vyšetřování. Obviněný má právo nahlížet do spisů, činit z nich výpiskypoznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí, v přípravném řízení je toto právo omezeno.

 

Obviněný má právo zúčastnit se projednání své věci v hlavním líčení i veřejném zasedání konaném o odvolání. Zde má právo vyjádřit se ke každému provedenému důkazu a pronést závěrečnou řeč včetně posledního slova.

 

Cítí-li se obviněný poškozen na svých právech, může žádat o přezkum postupu orgánu činného v trestním řízení nebo podávat v případech stanovených zákonem opravné prostředky proti rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení:

 

stížnost – opravný prostředek proti usnesení

odvolání – opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně

odpor – opravný prostředek proti trestnímu příkazu

dovolání – mimořádný opravný prostředek

návrh na obnovu řízení – mimořádný opravný prostředek

podnět ke stížnosti pro porušení zákona – uvedený mimořádný opravný prostředek podává ministr spravedlnosti.

 

Důležitým právem obviněného je i právo zvolit si obhájce nebo požádat o jeho ustanovení.

 

Obviněný si může obhájce zvolit sám. Zvoleného obhájce pověřuje obhajobou obviněný (udělí mu plnou moc ke svém zastupování).

 

Obviněnému může obhájce zvolit i jeho zákonný zástupce, jeho příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh i osoba zúčastněná. Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli.

 

Obviněný si může zvolit i několik obhájců, je však povinen oznámit, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a vyrozumívání o úkonech trestního řízení. Neučiní-li tak, určí takového obhájce předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce.

 

V případech, kdy to zákon výslovně stanoví, musí mít obviněný obhájce, a to i tehdy, jestliže si ho sám nezvolil nebo si vůbec zvolit nechce. Jedná se o případy tzv. nutné obhajoby.

 

Přednost má vždy ten obhájce, který byl zvolen obviněným, před obhájcem zvoleným jinou osobou nebo obhájcem ustanoveným.

 

Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem.

 

Obviněný, který nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, má právo na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou cenu. V takovém případě hradí náklady obhajoby zcela nebo zčásti stát.

 

Obviněný má právo radit se s obhájcem i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Nemůže se však s obhájcem radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Obviněný má právo žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení. Je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Takové rozmluvě nesmí být nikdo přítomen.

 

Obviněný má právo vypovídat ve svém mateřském jazyce, resp. jazyce, který ovládá. Neovládá-li obviněný český jazyk, přibere se tlumočník. Nepřibrání tlumočníka je zkrácení práva na obhajobu.

 

Mladistvý musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit.

 

 

Povinnosti obviněného jsou zejména

- dostavit se k výslechu

- strpět osobní prohlídku

- strpět domovní prohlídku, prohlídku jiných prostor a pozemku

- vydat věc důležitou pro trestní řízení

- podrobit se vyšetření duševního stavu

- strpět prohlídku těla, odběr krve nebo jiného biologického materiálu.